| Škvařilovi | |
| SICÍLIE 1998 Florencie |
|
| Florencie - nejméně
týden a aspoň půl miliónu lir na to, aby člověk mohl vychutnat aspoň základní
lahůdky, které toskánská metropole nabízí.Charakteristiku, základní,
podrobné i odborné informace nechám povolanějším. Samostatným překvapením byla pro mě krajina kolem Florencie, která je hornatá (na italské poměry spíše pahorkatá) a hlavně hustě zalesněná, což jsem na jih od Alp nečekal. Prohlídka Florencie probíhala podle obdobného scénáře jako v Římě - ve stádu. Měli jsme ale velmi fundovaného a svérázného průvodce, který nás dokázal vodit po městě více jak pět hodin. Na prohlídku světoznámých muzeí a galérií nebyl čas, ale i tak jsme toho viděli dost. |
|
 |
|
| Panoramatický
pohled na Florencii z Piazzale Michelangelo, kde jsme se na pár minut
zastavili při odjezdu. Slušné světelné podmínky pro fotografování nastaly ihned,
kdy jsme se rozjeli. Před tím bylo město, zejména jeho nejatraktivnější část ve
stínu a hory na obzoru byly nezřetelné. Nepomohl ani PhotoShop při montáži tohoto
snímku ze dvou záběrů. Vpravo dóm Santa Maria del Fiore, uprostřed Palazzo Vecchio, vlevo Ponte Vecchio, pod ním řeka Arno., napravo od něj od řeky až k Palazzo Vecchio je Galerie Uffizi. |
|
| Palác, průvodcem
prezentovaný jako Palazzo Strozi, je ve skutečnosti Palazzo del Bargello -
Biřicův palác. Od roku 1859 sídlo Národního Muzea, kde jsou umístěna menší
umělecká díla různých období a renesanční sochy. Opět jeden z objektů, který se nechtěl vejít do objektivu. |
 |
 |
Piazza della Signoria
- vládní náměstí. Pohled na vstup do Palazzo Vecchio - Starý palác. Vpravo
první kopie Michelangelova Davida. Originál je v galerii
dell'Accademia, druhá kopie, tentokrát bronzová, na Piazzale Michelangelo, tisíce
dalších kopií různých velikostí a materiálů ve stovkách krámků nejen ve
Florencii. Uprostřed impozantní Fontana del Neptuno a vlevo jezdecká socha Cosima I. Medici, prezentovaná průvodcem jako socha Lorenza Magnifica. Chybička se vloudí, zejména, když na soklu sochy je zřetelné jméno. Prohlídku nádvoří Starého paláce silně narušoval trvalý jekot poplašného zařízení, které měli zřejmě spuštěné, aby regulovali tímto originálním způsobem hustotu návštěvníků. Byla totiž neděle a turitů jako much. |
 |
Chiesa di Santa Croce
je jednou z nejhodnotnějších památek, nejen pro věrohodný gotický sloh, ale i
pro množství hodnotných děl, nacházejících se uvnitř. Na výzdobě se podílely
nejvýznamnější osobnosti florentské školy. Jejich pouhý výčet překračuje
kapacitu této stránky, a proto odkazuji zájemce na odbornou literaturu. Kostel je pozoruhodný tím, že hraje roli italského Slavína - jsou zde skutečné i symbolické hrobky osobností italských dějin - Michelangelo, Dante, Machiavelli, Leonardo da Vinci, ale také Rossini, Volta, Fermi a další. V pozadí opět nepostradatelný jeřáb - dílo neznámého autora - 20. století. |
| Florentská katedrála Santa
Maria del Fiore je plodem úsilí mnoha umělců během několika století. Jména
jako Giotto, Andrea Pisano, Brunelleschi (kopule), Lorenzo Ghiberti, Donatello
a další nepotřebují dalšího komentáře. Při pohledu na katedrálu zvenčí se mi
vybavil pojem "věž ze slonoviny". Celá stavba je obložena různobarevným
mramorem a působí jako slonovinová intarzie. Tak jako u mnoha světových katedrál je
dnešní podoba zevnějšku poměrně mladá - obklad katedrály je z 19. stol. Obklad
zvonice je však původní (14. stol.) Před katedrálou je osmiboká křestní kaple - Baptisterium San Giovanni založená na na přelomu IV. a V. století. Dnešní podoba pochází až na detaily ze 13. století. Proslulými prvky vnější výzdoby jsou bronzové dveře - jižní (Andrea Pisano), severní a východní (Lorenzo Ghiberti). Uvnitř je impozantní mozaiková výzdoba a vzácné sochy. Ty však znám jen z literatury - dovnitř jsme se nedostali. |
 |
 |
Pohled z portálu galerie
Uffizi na Ponte Vecchio, jehož dnešní podoba pochází z roku 1345, kdy
byl po několika povodních a požárech zrekonstruován. Osobitý vzhled mostu je dán
řadou krámků po obou stranách mostu (uvnitř není zastřešen jak by se na pohled
zdálo). Dílny a obchůdky zlatníků pochází převážně ze XVI. století kdy
nahradily původní řeznické krámy. Nad těmito stavbami probíhá Corridoio
Vasariano (Vasariova chodba), postavená na žádost Cosima I. Medici.Tato chodba
spojuje Pallazzo Vecchio a Palazzo Pitti, které leží na opačných
březích řeky, 300 m od sebe. V těchto místech dosahovala hustota turistů na metr čtverečný nejvyšších hodnot. |
Florencie | Řím | Cesty po Sicílii | San Vito Lo Capo | Rezervace Lo Zingaro
|
|